Vysoké úroky a RPSN u půjčky: Kdy už mohou být problém?

Půjčili jste si například 30 000 Kč, ale podle smlouvy máte věřiteli postupně zaplatit 60 000 Kč, 80 000 Kč nebo ještě více? Vysoká cena půjčky sama o sobě automaticky neznamená, že je smlouva neplatná. V některých případech ale může být výše úroků, poplatků a dalších nákladů důvodem k podrobnějšímu prověření celé smlouvy.

Úrok a RPSN nejsou totéž

Úroková sazba vyjadřuje cenu, kterou klient platí za možnost používat vypůjčené peníze.

RPSN neboli roční procentní sazba nákladů je širší údaj. Má spotřebiteli ukázat celkové náklady úvěru a umožnit jednodušší porovnání různých nabídek.

Do výsledné ceny půjčky totiž nemusí vstupovat pouze samotný úrok, ale podle konkrétního produktu také různé další náklady a poplatky.

Proto může být rozdíl mezi úrokovou sazbou a skutečnou cenou půjčky velmi výrazný.

Existuje maximální povolený úrok?

V České republice neexistuje jednoduché pravidlo, podle kterého by například každý úrok nad 50 %, 70 % nebo 100 % ročně byl automaticky neplatný.

Při hodnocení se posuzují konkrétní okolnosti.

Význam může mít například:

• výše poskytnuté půjčky,
• délka splácení,
• sjednaná úroková sazba,
• RPSN,
• další poplatky,
• sankce při prodlení,
• poplatky za prodlužování splatnosti,
• celková částka, kterou má klient zaplatit,
• a celková konstrukce úvěrové smlouvy.

Proto nelze pouze podle jednoho čísla říci, že je půjčka určitě platná nebo neplatná.

Co na vysoké úroky říkají soudy?

České soudy se přiměřeností úroků zabývají dlouhodobě.

Nejvyšší soud již v minulosti připustil, že mimořádně vysoký úrok může být za konkrétních okolností v rozporu s dobrými mravy. V jednom ze známých případů posuzoval úrok 60 % ročně v době, kdy byly běžné bankovní sazby výrazně nižší. Nešlo však o stanovení pevné hranice použitelné na všechny půjčky.

Důležitý posun přinesla také novější soudní praxe.

Nejvyšší soud v rozsudku z května 2026 zdůraznil, že nemusí být správné hodnotit pouze jeden vysoký úrok nebo jeden poplatek odděleně. Důležitý může být také celkový souběh jednotlivých podmínek smlouvy – tedy například vysoké úroky společně s poplatky, sankcemi a dalšími povinnostmi klienta. V daném případu se soud zabýval úvěrem s úrokovou sazbou přes 86 % ročně a revolvingem, u něhož RPSN přesahovalo 175 %. Věc vrátil nižším soudům k novému posouzení právě s ohledem na celkový dopad smluvních podmínek.

Pro spotřebitele z toho plyne hlavně jedno:

Při kontrole drahé půjčky má smysl hodnotit smlouvu jako celek, ne pouze jeden údaj.

Co znamená rozpor s dobrými mravy?

Dobré mravy fungují v občanském právu jako určitá hranice toho, co je ještě přijatelné.

Pokud jsou podmínky smlouvy mimořádně jednostranné nebo nepřiměřené, může za určitých okolností nastat otázka, zda některé ujednání nebo dokonce smlouva jako celek není v rozporu s dobrými mravy.

To ale neznamená, že:

"Vysoké RPSN = automaticky neplatná smlouva."

Vždy záleží na konkrétních okolnostech.

Kdy se může řešit lichva?

Ještě odlišnou kategorií je lichva.

Nestačí pouze to, že je půjčka velmi drahá. Občanský zákoník vyžaduje také zneužití určité slabosti druhé strany, například její tísně, nezkušenosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti, společně s hrubým nepoměrem vzájemných plnění.

Nejvyšší soud potvrdil, že lichevní smlouva může být absolutně neplatná a soud může k této neplatnosti přihlédnout i bez návrhu.

U běžné drahé nebankovní půjčky však nelze automaticky tvrdit, že jde o lichvu. Musely by být splněny konkrétní zákonné podmínky.

Proč je důležité zkontrolovat také RPSN?

RPSN není ve smlouvě pouze orientační číslo.

Zákon o spotřebitelském úvěru stanoví pravidla i pro případy, kdy některé povinné údaje ve smlouvě chybí nebo jsou uvedeny nesprávně. To se může týkat například zápůjční úrokové sazby, RPSN nebo celkové částky, kterou má spotřebitel zaplatit.

V některých případech může mít chyba v těchto údajích dopad také na výslednou cenu úvěru.

Proto má smysl kontrolovat nejen samotnou výši RPSN, ale také to, zda odpovídá ostatním údajům uvedeným ve smlouvě.

Co je bezdůvodné obohacení?

Při sporech o půjčky se můžete setkat také s pojmem bezdůvodné obohacení.

Zjednodušeně jde o situaci, kdy někdo získá majetkový prospěch bez spravedlivého důvodu. Občanský zákoník obecně stanoví, že takové obohacení má být vydáno tomu, na jehož úkor vzniklo.

V oblasti úvěrů se tato otázka může objevit například tehdy, pokud se při právním posouzení zjistí, že věřitel přijal určité platby, na které podle výsledného posouzení neměl nárok.

To však opět neznamená, že každý rozdíl mezi půjčenou a zaplacenou částkou je automaticky bezdůvodným obohacením.

Rozhodující je právní důvod jednotlivých plateb a konkrétní okolnosti smlouvy.

Jednoduchý příklad

Spotřebitel si půjčí:

30 000 Kč

Postupně věřiteli zaplatí:

58 000 Kč

Věřitel po něm následně požaduje ještě:

15 000 Kč

Celkem by tedy měl za půjčku 30 000 Kč zaplatit 73 000 Kč.

Taková čísla sama o sobě ještě neurčují, zda je smlouva platná nebo zda existuje nárok na vrácení peněz.

Jsou ale dobrým důvodem prověřit:

• smlouvu,
• úrokovou sazbu,
• RPSN,
• jednotlivé poplatky,
• platby za prodloužení,
• sankce,
• historii splácení,
• a způsob, jakým byla před poskytnutím úvěru posouzena schopnost klienta splácet.

Nejde pouze o vysoký úrok

U některých půjček nemusí být hlavním problémem samotná úroková sazba.

Klient například pravidelně platí několik tisíc korun, ale velká část plateb připadá na různé poplatky nebo prodlužování splatnosti a jistina se téměř nesnižuje.

Proto je často nejlepší nejprve vytvořit jednoduchou bilanci:

Kolik peněz jsem skutečně obdržel?

Kolik jsem již celkem zaplatil?

Kolik po mně věřitel požaduje ještě dnes?

Teprve potom má smysl podrobněji hodnotit cenu a podmínky úvěru.

Jak může Fincheck pomoci?

Fincheck pomáhá spotřebitelům vytvořit přehled jejich úvěrového vztahu a prověřit dostupné podklady.

Kontrolujeme zejména:

• výši čerpaných prostředků,
• provedené platby,
• úrokovou sazbu,
• RPSN,
• poplatky,
• prodlužování úvěru,
• zbývající požadovaný dluh,
• a další okolnosti konkrétního případu.

Pokud z podkladů vyplynou pochybnosti, je možné zvážit další postup.

Prvním krokem může být například návrh na mimosoudní dohodu s věřitelem.

Podle konkrétní situace může být cílem dohody snížení zbývajícího dluhu, nastavení přijatelného splátkového kalendáře nebo vypořádání částek, které již byly uhrazeny.

Zaplatili jste na půjčce výrazně více, než jste si půjčili?

Zašlete Finchecku smlouvu a dostupný přehled plateb.

Pomůžeme vám vytvořit základní bilanci úvěru a zjistit, zda má smysl případ dále prověřovat.

Nemáte všechny dokumenty? I z dostupných podkladů lze často určit, co bude potřeba ještě doplnit.

Každý případ posuzujeme individuálně podle smlouvy, data jejího uzavření, provedených plateb a dalších okolností.

Informace uvedené v tomto článku mají obecný informační charakter. Nepředstavují právní poradenství ani příslib konkrétního výsledku. Vyžaduje-li konkrétní případ individuální právní posouzení nebo zastoupení, je vhodné obrátit se na advokáta.